PARIS

 

 
 
KRAKÓW PAPIESKI
 
Po stopách Karola Wojtyły - sv. Jana Pavla II.
 
Zažijte Krakov optikou životního příběhu Karola Józefa Wojtyły, krakovského studenta, dělníka, kněze, biskupa, arcibiskupa a římského papeže.
Podívejte se do míst, kde za studií navštěvoval přednášky z polonistiky, kde úřadoval jako arcibiskup a kde pobýval i za svých papežských návštěv, díky čemuž vzniklo legendární papežské okno.
Zjistěte, kde se nacházejí papežské lyže a turistická výbava nebo papežské dary.
Nahlédněte do baziliky, kde měl Karol Wojtyła primici a byl pak vysvěcen na biskupa nebo zajděte k domu, kde bydlel se svým otcem po příchodu do svého osudového města. 

 

 

 

PARIS ROYAL  

 

Francouzská královská tradice sahá až do 5. století k Merovejskému panovníku Chlodovíkovi I. Hugo Kapet pak v 10. století založil dynastii, která zemi galského kohouta ovládala v několika rodinných větvích nepřetržitě až do konce 18. století.

Zjistěte, kde všude se nacházely paláce, odkud monarchové ovládali svou zemi. Poznejte historii Louvru, Palais de la Justice nebo paláce Lucemburského. Seznamte se s kontroverzní Marií Medicejskou a příběhem vraždy jejího muže Jindřicha IV., setkejte se s kardinálem Richelieu nebo se vydejte se za stavební odkazem Ludvíka XIV. a jeho dvorních architektů Julese Hardouin-Mansarta a Andrého Le Nôtre.

 

 

PARIS ROYAL PLUS 

 

Život francouzských monarchů se už od středověku tu v menší, tu ve větší míře odehrával mimo Paříž, coby hlavní město.

Specifickou roli v tomto kontextu hrála katedrála Saint Denis – místo slavnostních korunovací a okázalých pohřbů francouzských králů.

Zavítáme též na  Château de Vincennes, spojený především s Ludvíkem X, Karlem IV. a Filipem VI.

Nevynecháme pochopitelně ani světově nejslavnější francouzskou královskou rezidenci ve Versailles, jako místo zhmotněného kultu osobnosti krále slunce Ludvíka XIV. a symbol absolutistické vlády s ohromným mrháním státních finančních prostředků za posledních Bourbonů. 

 

 

PAŘÍŽ NAPOLEONSKÁ 

 

Konec 18. století: odeznívá Velká francouzská revoluce, ostří gilotiny ztratilo svůj lesk, krev z utnutých hlav již byla smyta a razantním způsobem začíná stoupat hvězda původem chudého korsického studenta École Militaire Napoleona Bonaparta.

Už brzy se o něm měl dozvěět celý svět. Chystal se ovládnout Evropu a dokonce se jkao první stal francouzským císařem.

Nechte se pozvat na fascinující cestu časem o dvě století vzad, kdy starý kontinent žil strachem z Francie a Paříž oslavovala Napoleonovy úspěchy nejen budováním přímo ikonických staveb. 

 

 

PAŘÍŽ UMĚLECKÁ 

 
 

Paříž se už  na konci středověku začala profilovat jako důležité centrum vzdělanosti, uměni a věd, díky čemuž působila jako silný magnet, který střelku kompasu zájmu kosmopolitních lidí, učenců, umělců, malířů, sochař, literátů, všemožných bohémů, ale i vědců obracel ke směru francouzské metropole. Ani týden chození po městě by vám nestačil, abyste zmapovali veškeré jejich stopy. Proto Vám aspoň za všechny ukážu, kde studovali Émile Zola a Antoine de Saint-Exupéry, Moliére, Denis Diderot a markýz de Sade, prozradím, co mají společného Richard Wagner, Rainer Maria Rilke nebo Charles Baudlaire, vypravíme se ve šlépějích Honoré de Balzace, Adama Mickiewicze, Jeana Jacquese Rousseau, dozvíte se, kde se odehrávali Tři mušketýři Alexandra Dumase, nebo kam chodil muzicírovat Hector Berlioz a Ferenc Liszt.

 

 

PAŘÍŽ SVĚTOVÁ 

 

Zásadní roli v rozvoji Paříže v procesu tvorby její architektonické elegance hrály světové výstavy. Město nad Seinou jich hostilo celkem šest; v letech 1855, 1867, 1878, 1889, 1900 a 1937. Vždycky vznikaly monumentální stavby a areály, které pak povětšinou našly originální způsob využití. Připomeňte si výstavní historii Martových polí, podívejte se na nejslavnější výstavní exponát všech dob – Eiffelovku věž, seznamte se s paláci  Chaillot a Trocadéro nebo s úchvatnou konstrukcí Grand Palais pro EXPO roku 1900.

 

 

PAŘÍŽ MODERNÍ 

 

70. léta 20. století byla přesně tou dobou, kdy Paříž získala svou vertikální osu. Město na téměř kompletně rovině, navíc s dominantami poměrně nízkých výšek, náhle začalo vytvářet svou dálkovou siluetu. První vlaštovkou byla v té době silně zatracovaná 210 m vysoká Tour Montparnasse. Na ni pak navázal rozsáhlý projekt, stále rostoucích mrakodrapů ve čtvrti La Défense a pochopitelně celá řada spíše horizontále koncipovaných projektů, které vznikaly v 80. a 90. letech v rámci programu Grands Travaux prezidenta Françoisa Mitterranda. Pojďte se seznámit konceptem Grand Louvre, budovami Institut du monde arabe, Opéra Bastille, Ministère de l'Économie et des Finances, proslulou Bibliothèque nationale de France nebo dnes už ikonické Centre Georges Pompidou architektů Richarda Rogerse a Renza Piana. 

 

 

PAŘÍŽSKÉ HŘBITOVY 

 

Vidět Paříž a zemřít. I tak by se dalo parafrázovat okřídlené zvolání, jinak patřící k Věčném u městu.

Vzhledem k silnému uměleckému podhoubí Paříže, je počet osobností s velkým O, které zde strávily poslední okamžiky svého života a jejichž ostatky potom spočinuly v půdě některého z místních hřbitovů, opravdu mimořádný. Přičteme-li k nim i velké Francouze, potažmo přímo rodáky z města nad Seinou, naskýtá se unikátní možnost procházky po hřbitovech Père-Lachaise, Montparnasse a Montmarter, na jejichž náhrobcích můžete číst mj. jména jako Hector Berlioz, Jacques Offenbach, Honoré de Balzac, Samuel Beckett, Tristan Tzara, Václav Brožík, Fryderyk Chopin, Oscar Wilde, František Kupka, Andre Citroën nebo Edith Piaf.

 

 

PAŘÍŽ ČESKÁ 

 

Nesmazatelný otisk v historii Paříže udělaly také významné osobnosti českého a moravského původu. Pochopitelně i Paříž v jejich životech zanechala zřetelné stopy.

Pojďte se vydat po stopách studií Karla Čapka, šéfování jedné z nejslavnějších vysokých škol světa Vojtěcha Raňkův z Ježova, podívejte se, kde žil, vyrůstala byl vychováván jeho současník český kralevic Václav – pozdější císař Karel IV., odhalte úchvatná sochařská díla Ivana Theimera, zajděte se podívat na pařížská místa spisovatelů Jana Čepa a Milana Kundery nebo se seznamte s francouzskými osudy malířů Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise nebo Alfonse Muchy. 

 

 

PAŘÍŽ ANTICKÁ 

 
 

Rok 53 před naším letopočtem. Důležitý mezník v dějinách Paříže, protože právě tehdy si o její existenci, coby osadě Lutetia Parisiorum udělal poznámku Gaius Julius Caesar.

Zavedu vás na místo legendární popravy prvního pařížského biskupa sv. Denise, zjistíte, odkud vládli římští guvernéři Lutetie, projdeme si cardo maximus a decumanus, zastavíme se na fóru, odhalíme lokace chrámů zasvěcených Jupiterovi a Merkurovi a dozvíte se také, kde se nachází nejstarší dochovaná antická památka Paříže, tzv. Sloup převozníků vztyčený za vlády císaře Tiberia. 

 

 

PAŘÍŽ FILMOVÁ - ŠIFRA MISTRA LEONARDA 

 

V Paříži byl zavražděn hlavní správce Louvru, Jacques Sauniére. Ještě než zemřel, stačil naznačit spoustu symbolů a šifer. Na místo vraždy si policejní kapitán Fache povolává newyorského univerzitního profesora a uznávaného symbologa Roberta Langdona. Ten naznačuje, co všechno mohou symboly znamenat. Na místo činu dorazí i Sophie Neveu, která, pro změnu, pracuje na pařížském dešifrovacím oddělení. Oba si začínají uvědomovat, že je k sobě nepřihrála pouze shoda náhod, ale že Jacques Sauniére chce předat nějaké poselství. Vydejte se ulicemi Paříže po stopách dr. Langdona a odhalte symboly, které Vás možná dovedou až k nalezení legendárního Svatého grálu. 

 

...příběhy v souvislostech.

 

Kontakt

Ing. Tomáš KRYL Na Šibeníku 318/14
OLOMOUC
779 00
+420 603 754 622 tomas.kryl@email.cz